Exkluzivně: Aneta nejen pro lesby

10.5.2008

Rozhovor a video uvnitř článku. V rámci Nejen lesbického kulturního festivalu eLnadruhou vystoupila v pátek večer 9. května 2008 v pražském klubu Vagón Aneta Langerová a jako divoká smršť naservírovala rozvířenému davu své písně plné emocí a dvojsmyslů. Jak si jinak vysvětlovat jinotaje v textech jako např: „...jsme jako oni, oni jsou jako my ...“ nebo „...pouštím se a padám, přestávám se bát...“ či „...poslouchám, kdo vlastně jsem...“

Aneta ukázala, jako moc ji klubová scéna svědčí. Vyběhla na pódium s divokými jiskrami v očích a jediným přirovnáním by mohlo být „ďáblice s kytarou“. Dav ji nadšeně přijal a během koncertu zpíval společně s ní. Když Aneta zpívala pomalé písně, fanoušci doplňovali nádhernou atmosféru vypouštěním bublin z bublifuků nad kolébající se dav. Zatrnulo mi jen jednou, když část davu křičela: „Aneto ,řekni nám to“ Co nám však měla říci? Co od ní holky chtějí slyšet? Osvětlila to až jedna anonymní fanynka: „ona nás strašně nabíjí energií už jen tím, že tu je. Potřebujeme lidi jako je ona, kteří se nebojí na veřejnosti ukazovat podporu naší minoritě.“

Po koncertě dostal "úplně jiný portál Colourplanet.cz" příležitost udělat s Anetou rozhovor.

Je to jiný pocit, než hrát pro většinové publikum?
To není žádný jiný pocit, to je prostě koncert, jako každý jiný. Nevnímám to tak, že by v tom byl nějaký rozdíl. Hraji pro lidi a je mi jedno, zda jsou zelení, modří nebo lesby a gayové. Mám ráda všechny.

Svým koncertem jsi se rozhodla podpořit eLnadruhou. Proč?
Nabídka na participaci na tomto festivalu mi byla nabídnuta již před rokem, ale nám to bohužel nevycházelo s časem. A teď nám to konečně vyšlo, což jsem fakt ráda. Mohla jsem si sem přijít týden před maturitou zahopsat na pódium mezi fajn lidi.

Maturita?
No jo, čeká mě zkouška dospělosti a já teď ležím v knížkách a šprtám jak se dá. Už mě i napadlo, že by bylo lepší to všechno zhudebnit. Prostě bych tam přišla a odzpívala si svoje. To by mi šlo. Možná se z toho i zrodí nějaký nápad, nějaké přezkoušení přímo pro posluchače.

Uvažuješ i o podpoře jiných LGBTIQ projektů?
Nebráním se tomu. Velmi ráda podpořím jakýkoli projekt, který se stará o menšiny. Přiznám se, že z časových důvodů moc aktivně nesleduji, co se děje v komunitě. Nicméně jsem měla dost času prostudovat si brožury k festivalu eLnadruhou a tak jsem mohla alespoň částečně nahlédnout do problematiky, za kterou jsem se tu velmi ráda postavila.

Jak se stavíš k registrovanému partnerství?
Jsem jednoznačně pro. Vím, že tento status je už funkční ale na druhou stranu vím, že kromě výhod to má i spoustu nevýhod. To je ale na delší debatu a je mi jasný, že mí dnešní fandové co byli tady v pražském klubu Vagón by o tom mohli povykládat mnohem více.

Adopce dětí homosexuály: ano, nebo ne?
To je hrozně těžké téma. To bysme tady asi museli být hodně dlouho. Rozhodně si však myslím, že by ženám nemělo být zakazováno mít děti a naopak by jim mělo být umožněno nějakou rozumnou cestou je vychovávat. Navíc jsou mi známy případy, kdy lesbická biologická matka žijící v partnerství s jinou ženou má problémy toto dítě oficiálně dostat do péče. A to není dobře.

Dočkáme se písně určené vyloženě gay a lesbickému publiku?
Já nevím, já to opravdu takhle nerozděluji, písničky jsou pro všechny, bez rozdílu. Nemám to takhle rozškatulkované. Nesnažím se lidi strkat do pytlů a jen pro ně psát písničky. Ale třeba mě někdy něco napadne. Uvidíme. Nechte se překvapit.

Ve tvých písní je spoustu jinotajů a dvojsmyslů. Touha být někým jiným. Je to tam?
Jinatajů? Jinotajů je tam spousta. Ani ne tak touha být někým jiným, ale spíše se uvolnit, nebýt závislá na systému. To je takový můj sen.

Chceš něco vzkázat svým gay/lesbickým fanouškům?
Děkuji všem, kteří dnes přišli, protože to bylo fajn setkání. Doufám, že se brzy uvidíme a ať se drží, ať zachovávají chladnou hlavu, a ať jsou především volní a svobodní!

Aneta se narodila 26. 11. 1986 v Benešově, ve čtyřech letech začala hrát tenis a v šesti letech se začala věnovat hře na klavír. V osmi letech pak přešla na kytaru. Zpívala v pěveckém sboru a věnovala se dabingu dětských filmů. Ve čtrnácti letech se stala zpěvačkou v lokální rockové kapale SPB, zde začala hrát na elektrickou kytaru. V červnu 2004 se stala první vítězkou soutěže Česko hledá Superstar, ve finále soutěže získala s písničkou Thank You oblíbené Alanis Morissette 79% všech došlých hlasů. S Alanis Morissette se také do půl roku osobně setkala. Šestého září 2004 vyšlo debutové album Spousta andělů, kterého se prodalo více než 126.000 nosičů (8xPlatina) v Čechách i na Slovensku, v roce 2005 se stala patronkou Nadace Světluška na podporu nevidomých. Na podporu legálně stahované muziky se v roce 2005 stala tváří celosvětově úspěšného hudebního přehrávače iPod a rok poté podpořila první internetový legální obchod s hudbou v Čechách I-legálně.cz. 20. května 2007 vyšlo druhé album DOTYK. Stále studuje Obchodní akademii.