ColourPlanet

Například na jednom nejmenovaném seznamovacím serveru přibližně 300 gayů deklaruje své registrované partnerství a 60 z nich hledá přesto sex, ať už pravidelný nebo jen na jednu noc, což je cca 20%. Pokud předpokládáme, že přibližně polovina registrovaných gayů nemá vůbec potřebu na seznamovací servery chodit, vyjde nám, že z přibližně 600 registrovaných gay párů minimálně 10 % má potřebu i přes své registrované partnerství stále střídat partnery.

Je to málo nebo moc? Toť otázka. Osobně se domnívám, že to málo není, koneckonců jsem do statistiky nezahrnul ty, kteří deklarují vážný vztah a stejně hledají sex, ba ani ty, kteří žijí s registrovaným partnerem a zároveň hledají i vážný vztah, tomu už vůbec nerozumím. Za této situace si dovolím být zásadně proti tomu, aby měli gay páry možnost osvojení dítěte, pokud nedokáží mít odpovědnost jeden k druhému a neberou svá registrovaná partnerství dostatečně vážně.

Argument, že si to navzájem tolerují je podle mě poněkud lichý. Stará pravda říká: "Dva jsou akorát, tři jsou příliš." Mnozí by určitě z vlastní zkušenosti potvrdili, že když se do vztahu připlete někdo třetí, bývá to začátek konce. Kromě toho otázkou je, zda se na tom tzv. zpestření vztahu domluvili oba, nebo zda to není ve skutečnosti domluva sobecky jednostranná a z druhé strany jen tolerovaná či trpěná. Domnívám se, že by bylo dobré pamatovat si, co si partneři při uzavírání partnerství slibují a k čemu se tím zavazují.

Jeden příběh za všechny. Jednou jsem se poněkud pozastavil nad tím, jak jeden šestadvacetiletý gay deklaruje vážný vztah a hledá někoho na pravidelný sex. Odpovědí mi byl kulomet vulgárních nadávek typu: "táhmi do piči dědku" a výhrůžek, dokonce i výhrůžka trestního oznámením na mou osobu. Od této nepříjemné konverzace uplynuly tři roky a místo trestního oznámení došlo pouze k tomu, že onoho sexuchtivého "dokonalého" gaye jeho partner opustil.