ColourPlanet

Studii Trendy ve vývoji a jeho cílech vypracovala Kalifornská univerzita. Tvrdí se v ní, že homosexualita není tzv. „zpátečkou“ ve vývoji druhů, ale že může být součástí procesu přirozené selekce. U mnoha zvířecích druhů je stejně jako u lidí homosexualita velmi dobře prozkoumaná a zcela běžná. Studie ale potvrzuje, že atraktivita mezi jedinci stejného pohlaví je rozšířená mezi všemi druhy mnohem více, než se původně předpokládalo.

„Dlouhou dobu se na stejnopohlavní přitažlivost nahlíželo jako na fascinující výstřelek z celkového chování jedince. Mnoho lidí se ptalo, proč se jedinci zabývají sexuálním chováním, které jim nepřináší potomky a tím zvýšenou šanci na přežití,“ říká spoluautor studie, Dr. Nathan Bailey.

On a Dr. Marlene Zuk se zaměřili na to, zkoumat nikoli efekty tohoto chování, ale cíle a důsledky, které to může druhu přinést z pohledu evoluce. Jako příklad si vzali albatrosa lyasanského (Phoebastria immutabilis), u kterého lze velmi často pozorovat lesbické chování. Při nedostatku mužských jedinců vychovávají potomky lesbické páry a pomáhají tak celé populaci ke zvýšení počtu potomků, jací by jinak přirozeně zemřeli.

Zjistili, že hlavní důvod přitažlivosti stejnopohlavních jedinců (kromě lidí) se druh od druhu liší. U octomilky obecné (Drosophila melanogaster) je důvodem ztráta genu, který umožňuje rozlišení jedince podle jeho pohlaví. U delfínů skákavých (Tursiops truncatus) se homosexualita projevuje tak, že napomáhá stmelování celého hejna.