ColourPlanet

Má na to vliv inteligence, školy či výchova? Nebo je to dáno v genetickém kódu? Když se člověk rozhlédne kolem sebe a vidí, kdo jsou vykonavateli nejhorších agresivních útoků proti menšinám, uvidí jen nejasnou odpověď.

Pojďme se zamyslet, jestli snad my sami (menšiny) nejsme občas hybatelem netolerantního chování. Nemyslím nyní pozitivní diskriminaci, kdy je z nepochopitelných důvodů (byrokracie) postaven člověk z menšiny nad úroveň většinové společnosti. Cílem je přece srovnání všech lidí na stejnou hodnotovou úroveň a obdiv k rozmanitostem společnosti, ne?

Mám na mysli extravagantní a neodpovídající chování členů jakýchkoli menšin, které může být chápáno většinovou společností jako útok, nebo nepochopeno vůbec.

Příkladem můžou být lidé z nižších sociálních vrstev, které se jednoduše nesnaží začlenit. I když jich je třeba mnohem méně než těch, kdo se opravdu snaží. Horší je vždy více vidět a je jednoduší k zapamatování a převzetí za své. Za vším možná stojí strach. Lidem se vybaví zneužívání sociálních dávek apod. Reportáže z míst, kde žijí celé rodiny v domech, poskytnutých zdarma městem, dříve krásných a vybavených, nyní vybydlených a zničených, povědomí o rovné společnosti moc nepřispějí.

Totéž se týká minority LGBT. Extravagantní chování lidí, kteří třeba vůbec nepřiložili ruku k boji za rovnost a toleranci, nepřispívá k vytváření jednoty. Chápu, že takové chování je obranou, a to formou útoku proti většinové společnosti. Ale proti komu konkrétně? Když se rozhlédnete kolem, je tato „obrana“ aplikována vůči mírumilovným lidem, které by ani nenapadlo se na lidi LGBT koukat skrz prsty. Tedy v sofistikovaném prostředí. Naopak v prostředí drsnějším, tedy plném agresivních, nechápajících či prostě omezenějších lidí (které bohužel převládá, a které ovládá směrování společnosti) se k takovému chování neuchyluje téměř nikdo. Tedy jsme sami proti sobě.

Hrdost na to, být kým jsme, možná také převyšuje hrdost zástupců většinové společnosti a proto také může docházet k netolerantnímu chování vůči někomu, kdo dokáže být spokojený s tím, jaký je.

Proto se nenuťme ostatním lidem za každou cenu, nevytvářejme agresivní kampaně za rovnost, ale snažme se aplikovat naši energii do míst s vyšší efektivitou změny.

Co se týká současné situace, Vládní výbor pro sexuální menšiny ve spolupráci s Ministerstvem pro lidská práva a národnostní menšiny vydává příručku pro učitele na středních školách o homofobii a boji proti ní. Dále se řeší odstranění zákazu adopce dětí ze zákona o registrovaném partnerství.