ColourPlanet

Václav Havel ve svém prvním prezidentském projevu uvedl "vážení spoluobčané, naše země nevzkvétá", a po dvaceti letech svobody můžeme parafrázovat: " život českých gayů ustrnul ".

Ať si to připustíme, nebo ne, doba, kdy gayové hýbali českou společností, je momentálně pryč. V uplynulém roce 2009 se oproti jiným letům neobjevila žádná událost (až na pár výjimek), která by přesáhla naši minoritu, která by o nás dala vědět a která by napomohla změně vnímání gayů jak v rámci naší menšiny, tak z pohledu většinové společnosti. Žádná ze slavných českých osobností se nepřihlásila k příslušnosti k naší minoritě, nikdo z divadelních nebo filmových tvůrců letos nevytvořil dílo s gay tématikou, které by zasáhlo celé Česko, jako tomu bylo v minulosti například v případě filmů Pusinky nebo Venkovský učitel.

Vezměme to ale pěkně popořádku.

V loňském roce se uskutečnily pravidelné akce jako festivaly eLnadruhou nebo Mezipatra, které patří tradičně k úspěšným a sledovaným událostem. Organizátorkám už 15. ročníku festivalu eLnadruhou se podařilo udržet vysokou úroveň koncertů, výstav i přednášek a tým Mezipater dokázal navzdory nepřízni brněnských radních uspořádat filmovou přehlídku, jejíž mezinárodní renomé stále stoupá. Konala se také oslava gay hrdosti Queer Pride v Táboře, jež měla navázat na brněnskou Queer Parade a které se zúčastnilo na 400 gayů a leseb. U příležitosti Mezinárodního dne proti homofobii byla v pražském Paláci Akropolis podruhé udělena Cena Colour Planet, tentokrát ženské představitelce LGBT hnutí, paní Marcele Šulcové.

Na rovinu: žádné z uvedených akcí se nepodařilo překonat předešlé ročníky a mnohdy na světlo naopak vyplavaly problémy, které odhalily rozháranost českého gay – lesbického prostředí. Dohadovali jsme se o tom, který ročník festivalu eLnadruhou se vlastně koná, proč má obdržet cenu za přínos minoritě zrovna paní Šulcová a různé gay weby si vzkazovaly mezi řádky „kdo že je v Česku nejčtenější“. Malost poměrů jakoby provázela celý rok 2009, a možná proto žádná osobnost ani událost nevybočovaly z průměru. Nedočkali jsme se žádného coming outu známé osobnosti, ačkoliv se zdálo, že k němu má například Aneta Langerová hodně nakročeno.

Popravdě řečeno, řady výsad svobodného života si už nevšímáme. Přijde nám samozřejmé, že televize vysílají pořady s LGBT tématikou (tým Q na České televizi odvedl skvělou práci i přes zařazení do pozdního vysílacího času a TV Barrandov patří dík za cyklus České milování, které zobrazilo gay dvojice, dotklo se adopce dětí a nevynechalo transsexuální téma), zdá se nám běžné, že se příběhy českých gayů, slavných i anonymních, objevují v médiích a že není problém zajít do gay podniku nejrůznějšího zaměření. Nepochybujeme o tom, že je fajn mít antidiskriminační zákon a že můžeme vstupovat do registrovaného partnerství, aniž bychom možná docenili úsilí našich aktivistů, kteří mají na přijetí legislativních práv pro gaye a lesby zásadní podíl. Jistota rovnoprávnosti možná v naší minoritě vede ke lhostejnosti a pasivitě, pro budoucnost toho děláme opravdu málo.

Přece jenom se ale letos objevila akce, která naši minoritu přesahovala, měla významný přínos pro prevenci před nákazou HIV infekcí a ukázala gaye a lesby v zajímavém světle, které zasáhlo i většinovou společnost. Máme na mysli benefiční projekt Art For Life, který si, podle našeho názoru, zaslouží označení „Gay událost roku 2009“. Parta nadšenců ve svém volném čase a na svůj účet zorganizovala sérii výstav, koncertů, společenských akcí a divadelních představení, z nichž mnohé patřily k tomu nejzajímavějšímu ve svém žánru. Skvělá byla například komedie Oscara Wildea Lordi, úspěch zaznamenala i dražba fotografií kalendáře Art For Life a dalších uměleckých děl ve prospěch pražského Domu světla.

Podíváme li se dál než za humna - kam, bohužel, podle všeho mnozí z nás nedohlédnou - uvidíme gay život ve zcela jiných barvách. V Evropě i v USA pozorujeme nezadržitelný vzestup „gay power“. Osobnosti, které se hlásí ke gay nebo lesbické orientaci, tvoří součást elity nejen v šoubyznysu, ale i na vládní úrovni. Například v Německu se v říjnu 2009 stal ministrem zahraničí Guido Westerwelle (je už v zemi třetím politikem, který je přiznaný gay a u něhož homosexualita neměla žádný vliv na poškození pověsti). V USA po zvolení Baracka Obamy prezidentem se našinci do Bílého domu vrátili na vysoké posty: lesbická Nancy Sutley má na starost ekologii a návrhář Jason Wu zase garderobu 1. dámy.

Rok 2009 byl pro světové gaye a lesby také ve znamení coming outů: k orientaci se přihlásil vítěz soutěže American Idol Adam Lambert, britský kapitán ragbyové reprezentace Gareth Thomas, americká herečka ze seriálu L World nebo filmu Top Gun Kelly Mcgillis a moderátorka hlavních zpráv BBC Jane Hill. Zahraniční přiznaní gayové a lesby vytvořili v roce 2009 výjimečná díla, zasáhli do politiky a lidských práv, ovlivnili nejrůznější oblasti lidské společnosti. A uskutečnilo se několik akcí, které stojí za zapamatování. Pár příkladů za všechny:

Režisér Rob Marshall, který žije léta v New Yorku s choreografem Johnem De Lucou, natočil po muzikálu Chicago film Nine, ve kterém hrají Sophia Loren, Daniel Day-Lewis, Marion Cotillard, Kate Hudson, Penélope Cruz, Nicole Kidman a Judi Dench. V roce 2010 se chystá na filmovou adaptaci muzikálu Miss Saigon.

V londýnské National Portrait Gallery běžela tři měsíce výstava Gay Icons, kterou podpořili Elton John, K.D. Lang, Will Young, Martina Navrátilová, ale také Nelson Mandela.

Pedro Almodovár v Cannes představil svůj nejnovější film Rozervaná objetí.

Ve světových metropolích, od San Franciska přes Londýn, Stockholm a Amsterdam až po Sydney se konaly Gay Pride.

Broadwayská hvězda Gavin Creel byl nominován na cenu Tony za roli Clauda v obnoveném muzikálu Hair a navíc se stal představitelem gay hnutí umělců z newyorské Broadwaye za uzákonění gay manželství

Režisér Lee Daniels, první přiznaný gay afro–americký režisér, sklidil patnáctiminutový potlesk vestoje na loňském festivalu v Cannes za film Precious, který má velké šance být nominován na Oscara, snímek mimochodem už na festivalu Sundace vyhrál 3 ceny.

V květnu měla premiéru nová hra držitele Pulitzerovy ceny Tony Kutchnera, přiznaného gaye a autora slavné hry a tv série Andělé v Americe. Nejnovější dílo se jmenuje „Inteligentní gay průvodce kapitalismem a socialismem“

Chris Hughes, zakladatel sociální sítě Facebook, přiznaný gay, získal zásadní podíl v investiční společnosti General Catalyst Partners, jejíž jmění je odhadováno na 1,6 miliardy dolarů

Arthur Laurents, broadwayský veterán a přiznaný gay, se ve svých 91 letech stal znovu rekordmanem v příjmech z muzikálového představení – jako autor scénáře k West Side Story vloni díky obnovené verzi inkasoval 1 milion dolarů týdně. Laurents, který mimo jiné napsal scénář k filmu Takoví jsme byli, žil se svým partnerem až do jeho smrti, dlouhých 52 let.

Britský zpěvák Will Young přijal účast v debatách na téma deprese a jejich terapie, aby pomohl svému bratrovi, lékaři a řediteli The Mood Foundation. V říjnu vydal album největších hitů, které už za měsíc prodeje obdrželo platinovou desku (k dnešnímu dni prodal více než 550.000ks)

Spisovatelé Thomas Glave & Vestal MCintyre napsali jedny z nepozoruhodnějších novel na gay téma. Glave je autorem příběhu The Torturer’s Wife, za který získal jako teprve 2. afro americký spisovatel v historii literární cenu O. Henry Prize. MCintyre vydal v roce 2009 svou první sbírku povídek You Are Not The One a vzbudil velkou pozornost literární kritiky. Oba autoři osobitě zachycují život současné gay komunity, vztahů a HIV reality.

Herec Sean Penn získal Oscara za vytvoření hlavní role legendárního gay aktivisty a politika ve filmu Milk

Chaz Bono absolvovala přeměnu z ženy na muže a zůstala jednou z nejrespektovanějších LGBT aktivistek světa, v čemž ji veřejně podporuje její matka, diva Cher, která je mluvčí Asociace rodičů a přátel LGBT lidí

Krátce řečeno: po ženách a představitelích etnických menšin se v Evropě stejně jako v Americe začíná v byznysu a v politice prosazovat třetí skupina nedávných společenských outsiderů, jejíž lídři dávají veřejně najevo svou homosexualitu – anebo se jí přinejmenším netají. V Česku na takový vývoj ještě čekáme - anebo nám mírný pokrok v mezích zákona vlastně vyhovuje?

Foto: Martin Kámen, Jason Bell (Out)