Rok 2011 v ČR: 153 nových případů HIV, většina gayové!
Přinášíme kompletní statistiky HIV/AIDS ke konci roku 2011 v České republice.
Je ideou queer bezpohlavní řachtanice?
5.2.2010
Minulý rok se díky čtenáři úplně jinému portálu Colour Planet.cz Karlu Tichému a sociologovi Zdeňku Slobodovi rozhořela diskuze nad škatulkováním či významem slova QUEER. Nyní se přidal historik a kurátor Ladislav Zikmund-Lender. Budeme rádi i za váš názor!
Původní příspěvek od Karla Tichého vznikl v průběhu loňských Mezipater.
NEJSEM QUEER!! Jsem gej, ale rozhodně se neztotožňuji s touto filosofií, kam mě mají jako gaye aktivisté genderových představ škatulkovat. Možná jako nonkonformní heterosexuálové sem patří i nonkonformní gejové, ale jsem a chci být ryze konformní gay!
Ideou queer je pokud možno bezpohlavní řachtanice všech různých pohlaví každý s každým, všech sexuálních chování. A s tím spojené, pokud možno bezpohlavní oblékání, aby běžný člověk nepoznal, zdali mluví s holkou anebo s klukem. Realita taková ale nikdy nebude. Je to, stejně jako gender studia, pohlavní anarchismus. Stejně se pak opět vrátíte do svých osvědčených rolí.
reakce Zdeňka Slobody
Sociolog Zdeněk Sloboda zareagoval článkem „Reakce na reakci – jak se chápat!?“ takto:
Milý geji,
přesně kvůli textům a názorům jako je ten Tvůj (viz článek Ideou queer...) by bylo vhodné na školách prosadit něco jako genderovou výchovu, či alespoň genderově senzitivně učit.
Pravděpodobně také dohnat mediální výchovu, protože z Tvého textu je více než cítit, že je ovlivněn pseudo-odbornými mediálními výtvory, které prezentují koncepty jako "gender" nebo "queer", aniž by věděly, o co přesně jde v celé jejich komplexnosti, zaměřující se jen na jejich nějaké, spíše okrajové či extrémní projevy. Moje vysvětlení bude asi dlouhé. Ono totiž není jednoduchých věcí, společnost není jednoduchá věc, mezilidské vztahy nejsou jednoduché, partnerské a sexuální vztahy nejsou jednoduché, lidská identita není jednoduchá. Jednoduché je jen zakázat, odsoudit. Mohl bych to třeba udělat tak, jak jsem udělal na začátku, že napíšu, že o genderu a queer podle Tvého textu toho evidentně moc nevíš. A tím bych mohl skončit. Ale neskončím, bylo by to jednoduché!
Karel Tichý oponuje
Karel Tichý svou diskusi však rozvíjí dále:
Jasně že jsem ovlivňován mediální výchovou, jak píšeš, ale také okolím ve kterém žiji a pracuji. Nejsem sociolog, nestuduji teoreticky genderová a queer studia a z přednášek sociologie si pamatuji maximálně jen základy. Za těch 12 let, co jsem veřejně vyoutovanej jsem potkal a potkávám pěknou řadu různých gay skupin, které si dokonce i konkurují a je to dobře. Hlavně po tvém článku si uvědomuji, že jsem asi konzervativní gej. A s maximální sebekritičností vím, že mi dělá dobře, že se cítím fajn "a pěkně v teplíčku", když mě moje okolí bere dnes jako t.zv. "normálního geje" a že nemusím nějak dvakrát něco někde vysvětlovat, že i neznámí lidé mě berou.
reakce Ladislava Zikmunda-Lendera
Nyní se do diskuze přidává Ladislava Zikmund-Lendera, kurátor a historik
Nesmírně se omlouvám, že nevidím „gender“ a „queer“ v jeho komplexnosti. V každém případě se shodneme na tom, že Karel Tichý je ignorant. Daleko více než jeho článek mi nedala spát tvoje reakce.
Pokusím se představit můj pohled na genderovou teorii. Obávám se totiž, že kolik lidí je na světě, tolik je konceptů genderu. Já se samozřejmě úměrně své pozici snažím vidět gender především historicky. Působivě na mě udělala dojem tlustá monogragie R. Trumpacha Third Sex, Third Gender. K tvé reakci jsem znovu musel přešrotovat, považuji-li se v této věci za konstrukcionistu nebo esencialistu, jak píše Gert Hekma v PerVersions/1994. Musím znovu říct, že nevím. Velmi rád bych se přiklonil k esencialistickému pojetí genderu prezentovaném převážně současnou českou feministickou teorií. Žel bohu vlastní výzkum mne nutí jinak. Podíváme-li se na ženskou korespondenci první čtvrtiny 19. století, mohu interpretovat celoživotní velmi intimní korespondenci dvou šlechtičen jako lesbickou? Dost těžko. Můžu ale říct, že je na tom něco divného? To ano. Ač je koncept queer velmi mladý, myslím, že pro tyto účely se hodí. Malíř Vlastimil Hofman byl zarytý heterosexuál secesního Polska. Přesto Karáskovi ze Lvovic maloval spoře oděné mladíky podle antických homoerotických mýtů. Byl proto homosexuál? Dost těžko. Uvažujeme však v dimenzích queer? Zcela jistě.
Já osobně jsem byl loni přizván na diskusi Queer v Česku, kde jsem se zapřísahal, že nejsem queer, ale jsem gay. Rád bych se poopravil, jsem gay, tedy jako muž, provozující homosexuální praktiky, který je se zhruba stopadesátiletou kategorií gay a jejím vymezením vůči heteronormativnímu mainstreamu, zcela spokojen. Prostě mi stačí. Chci mít jednoho muže, chci s ním provozovat v ložnici klasický homosexuální styk, chcete-li, pouze převrácený heterosexuální, plánujeme kočku, psa, výhledově děti. Prokazuji tím nevděk gay aktivistům? Jistě ne. Dnes už bych se nálepce queer tak zásadně nebránil, jen ji sám pro sebe nepovažuji za relevantní. Všichni víme, že identita se především nedefinuje pro svou vlastní potřebu, ale vůči identitě jiné. Proto samozřejmě, ale zároveň se svým sebeoznačením uznávám právo jiných označit se za queer nebo dnes již příznačné „šejdrem“ nebo „zeleno-puntíkatou oranžovou“. Zcela stejným způsobem ale uznám i to, když se někdo bude chtít identifikovat jako hermafrodit. Kdo jsme, že mu to můžeme upřít? A není to pak proti konceptu queer?
Jak je to ale s tím aktivismem? Když jsme před třemi lety prosazovali s GLL registrované partnerství, dělali jsme to, alespoň někteří, proto, aby to bylo za čas považováno za samozřejmé. Přiznejme si – výrazné homofobní aktivity, ve srovnání se západem, se u nás až na výjimky, nekonají. Samozřejmě, že mne při queer parade v Brně při útoku neonacistů mrazilo v zádech, ale opakuje se to každý rok? Byl snad někdo u nás nebo na Slovensku prokazatelně pro svou sexuální orientaci zabit?
Proč tedy vyžadujeme úctu těch „ignorantů“, kteří k tomu registrovanému partnerství a vůbec z historického hlediska ke svým právům občanským i lidským, přišli jako slepí k houslím? A že jich je! Není to čistě naše ješitnost? Nebo požadujeme energii, když už ji nenalezneme v sobě, k dalším aktivitám, ke kterým prokazatelně momentálně nemáme dech? Adopce atd.?
Přirovnám to k situaci v dějinách umění, kterými se zabývám. I zde totiž existují queer studia a nejsou o nic méně důležitá, než v jiných odvětvích lidského uvažování. Zákonitým trendem je přebírání ideí a koncepcí ze „Západu“. Nenacházíme se ale dnes v trochu jiné situaci? Není nezájem o tato témata v této (a jiných) disciplínách dán prostě tím, že už je to passé, jen u nás to ani nestačilo zachytit dráp? Co kdybychom došli ke skandálnímu zjištění, že u nás západní koncepty queer studií neplatí? Mohu to dokonce prorokovat už dnes – v dějinách umění určitě neplatí. Gay identita jako vědomá entita má u nás hlubší tradici než sahají kořeny queer studií, historicky navázaných na feminismus. Proč tedy Karásek ze Lvovic, udavatel queer trendu pro českou kulturu 20. století, si jednak uvědomoval svou odlišnost, ale ve zcela jiných intencích, než je zvyklé dnes, byl zarytým šovinistou? Jak k tomu pasuje narcismus, který je bytostnou součástí literární, vizuální i historické zkušenosti homosexuality na přelomu 19. a 20. století, když jej feminismus odmítá jako předpoklad zneužití moci a tudíž diskriminace? Můžeme vůbec porovnávat současný postoj k genderové identitě a ten minulý, kam až jej můžeme relevantně vystopovat? Třeba ten Karáskův je poměrně komplexní.
Jak máme z pohledu dějin umění ke „queeru“ přistupovat? Máme si sami objevit vlastní Ameriku a hrdě odhánět veškeré zvědavce s tím, že si to umíme vyřešit sami uvnitř, nebo se máme otevřít
radám zvenčí, které ale nemohou být zaměřeny obsahově, tudíž nám jsou celkem k ničemu?
A konečně – musí být historik umění (vědec obecně) gay, aby ho tyto otázky zajímaly?
Diskuse
Diskutovat mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé.
Showbiz
Ivan Lupták ve hře Po Fredrikovi
Divadlo Letí srdečně zve na další reprízy inscenace Po Fredrikovi, které Letí hraje ve Studiu Švandova divadla. Příští repríza se odehraje již za týden, a to 7.února. V hlavní a jediné roli září Ivan Lupták.
Lifestyle
Představujeme exkluzivní francouzskou módní značku Vicomte A.
Máte rádi kvalitní, elegantní, originální a vkusnou módu? V tom případě by vaší pozornosti neměl uniknout obchod exkluzivní francouzské značky Vicomte A. na adrese Platnéřská 7, Praha 1.
Reklama