Janis Sidovský: Valentýna jsme slavili až v létě!

14.2.2010

Janis a Pavel spolu žijí dlouhých 22 let, a přesto svátek zamilovaných neslaví. Jednou chtěli a dopadlo to úplně jinak, než si přáli.

Český svět showbussinesu by mohl děkovat Janisově mamince, která ho právem poslala na SPŠ potravinářské technologie, a tak se místo původního snu být tanečníkem Janis stal jedním z nejdůležitějších lidí českého šoubyznysu. Spolu s Pavlem Vítkem totiž mimo jiné loni vydali svůj cestopis „Cesty, které voní jídlem“, který vás zavede do nejrůznějších koutů kulinářského umění napříč kontinenty.

Jak trávíte s Pavlem tento den?

Moc si na oslavy nepotrpíme. V neděli si půjdeme jako obvykle po ránu zaplavat a odpoledne plánujeme návštěvu výstavy gay fotografa Herberta Tobiase v pražském Rudolfinu.

Co si dáváte?

Ani jeden z nás nemá rád organizovanou zábavu a povinné svátky, neslavíme proto třeba ani Silvestra. Určitě si nějakou drobnost dopřejeme, ale spíš se snažíme po celý rok žít v radosti, ne jenom, když je k tomu oficiální příležitost.

Co byste rád dostal?

Pavel mě potěšil krásnými knihami, ke kterým se rád vracím. Nedáváme si často praktické dárky, jako třeba pyžamo, ale spíš věci pro potěšení a obohacení duše. O vánocích jsem Pavlovi věnoval nepálský lustr, který mu v ateliéru chyběl. Svítí medovou barvou, a když ještě zapálíme svíčky, má pokoj pěknou atmosféru.

Je pravda, že jste si s Pavlem, řekněme, nadělili výlet do Barmy?

Ano, to je pravda, je to jeden ze společných vánočních dárků. Chystáme se tam už za pár dnů.

Jaký byl Váš nejzajímavější Valentýn?

Paradoxně ten, který se vymkl kontrole. Dal jsem Pavlovi k Vánocům valentýnský víkend v Benátkách, kde právě probíhal karneval. Jenže deset dnů před odletem Pavel dostal zakázku, kde musel zazpívat a z oslavy Valentýna v Itálii sešlo. Letenky jsme vyměnili za Dubrovník, kde jsme byli poprvé vloni na podzim. Takže z Valentýna nakonec bylo prodloužené léto.