ColourPlanet

4. Opravdu si myslíte, že homosexuálové potřebují svého prezidenta?

Gayové a lesby v České republice nikdy žádného prezidenta neměli. A zřejmě ani mít nebudou. V období 1991 – 2000 jsem byl (vždy jednomyslně) čtyřikrát zvolen prezidentem celostátní GL organizace – Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) v ČR. Nebyl jsem tedy nikdy prezidentem VŠECH gayů a leseb, ale prezidentem celostátní platformy, která sdružovala 40 regionálních organizací, působících ve prospěch všech. Od roku 2001, kdy se SOHO transformovalo, jsem byl do roku 2006 předsedou nástupnické organizace Gay iniciativa v ČR. Od roku 2007 jsem členem Výboru pro sexuální menšiny Rady vlády pro lidská práva ČR, ve kterém působím dodnes.

Je tedy nesmysl ptát se mne, jako bych byl prezidentem gayů a leseb, když k tomu nikdy nedošlo, jestli si opravdu myslím, že je to potřeba. Byl jsem 10 let prezidentem GL hnutí, do kterého mohl vstoupit kdokoli, kdo chtěl pomoci – a to mne volilo do svého čela. To hnutí udělalo nesmírně mnoho důležité práce – od změny myšlení ve společnosti po registrované partnerství. Jsem pyšný na to, že jsem byl v jeho čele, a že stále jsem užitečně u toho. Prezident to být pochopitelně nemusí, ale otevřený gay politik, poslanec, senátor či ministr, který bude obhajovat ve vysoké politice naše zájmy, je zapotřebí jako sůl. V každé vyspělé demokratické zemi ho najdete.

5. Co Vás vedlo k posunu od ČSSD směrem k SZ? (Vybavuji si MF Dnes před volbami v roce 2006, kde jste odpověděl, že budete volit ČSSD, protože prosadila zákon o RP). Děkuji. (Klavírista)

Ano, Miloš Zeman, Vladimír Špidla a Jiří Paroubek vedli tehdy ČSSD k podpoře práv menšin, spolupracovali s námi – a my je podporovali ve volbách. Finální podporu registrovaného partnerství jsem vyjednal s Jiřím Paroubkem v březnu 2006 přímo ve Strakově vile. Do té doby však zelení nepůsobili v nejvyšší politice.

Osobně jsem chtěl zcela skončit s aktivismem po uvedení zákona v život na konci roku 2006.

Hned v lednu 2007 mne však oslovila zelená ministryně Stehlíková, abych jí pomáhal jako šéf jejích poradců, následně předseda Strany zelených Bursík, abych ve straně vytvořil platformu pro řešení problematiky LGBT minority v ČR. To se nedalo odmítnout. Vše vyvrcholilo nabídkou, abych kandidoval předloni jako nezávislý, otevřený gay za zelené na senátora. Přestože jsem musel z velmi vážných zdravotních důvodů odstoupit, přišla nabídka znovu, nyní do sněmovny.

Tyto aktivity zelených mně připadají jako velmi koncepční, kontinuální, upřímné... Ministryně Stehlíková založila na vládní úrovni Výbor pro sexuální menšiny, který teď může pokračovat v našem úsilí o zkvalitnění registrovaného partnerství, prosazení adopcí, zkvalitnění školní výchovy atd. Ten výbor je mostem, spojujícím občanská sdružení a vládu. Ministryně viditelně svou účastí podpořila mnoho našich akcí (elNadruhou, volejbalový turnaj, Gay Pride Brno, Mezipatra...). Když v Brně zastupitelstvo odmítlo dát příspěvek na Mezipatra 2010 – zastupitelé za zelené se složili, a požadovaný příspěvek dali dohromady z vlastních prostředků!!!

Velmi oceňuji pomoc ČSSD a Jiřího Paroubka ve finální fázi prosazení registrovaného partnerství. Ale myslím, že ČSSD nejde od té doby aktivně vstříc naší problematice. Například trvalo rok (!), než se ČSSD uvolila přehlasovat Klausovo veto, a schválit tak pro nás nesmírně významný antidiskriminační zákon.

Mám pocit, že zelení naopak aktivně nabízejí, co ještě řešit a jak, kdežto ČSSD čeká, s čím přijdeme. Podobnou nabídku jako zelení otevřeným gayům či lesbám - kandidovat do politiky - mohla ČSSD učinit také. A pak - ČSSD se do sněmovny suverénně dostane, zelení musejí tvrdě zabojovat. Pomozme jim. Třeba pak budeme mít ve sněmovně spojence dva.

Díky – a ptejte se...
Jiří Hromada