ColourPlanet

Na konci března jsem opustil Českou republiku a vydal se vstříc osudu do Švýcarska.

Je 28.3.2010 - 5 minut před půlnoci a já nastupuji do autobusu s dvouma batohama věcí a čeká mně skvělých 12 až 18 hodin v autobuse, dle dopravní situace. Je deset minut po půlnoci, zavírají se dveře a autobus se pomalu rozjíždí.

Sličná stewardka nás vítá na palubě a seznamuje nás s jízdním plánem. Osobně bych byl asi víc nadšený, kdyby mně přívítal nějaký sličný steward, nicméně nevadí. Když autobus opouští Prahu, přepadá mně panika a ptám se sám sebe - co to sakra dělám?!!

Překvapivě se mi podařilo i usnout, ačkoli jsem byl silně nervozní jako před mou první schůzkou s klukem - odjíždím celkem dost daleko, sám do cizí země na vlastní pěst.

Když se probouzím, už jsme ve Švýcarsku - konkrétně v městě St. Gallen, už jen pár hodin cesty do Bernu - švýcarského hlavního města u francouzských hranic.

Je 29.3.2010 16.30 a s pár hodinovým zpožděním díky nehodě na silnici jsme v Bernu. Vystupuji z autobusu a chce se mi utíkat zpátky do Čech, přepadává mně panika, protože vůbec nevím kde jsem, co mám dělat, kam jít, kam si dát věci, jakým jazykem tu mluvit (v Bernu se mluví německy, hodně francouzsky, italsky a občas rétorománsky), chce se mi až skoro brečet a koupit okamžitě zpáteční jízdenku.

Po chvilce jsem se vzpamatoval, šel si schovat věci a hledat místo, kde budu bydlet, protože se mi nechtělo tahat s věcma a bloudit. Ještě štěstí, že jsem bydlel v ulici s „velmi lehkou“ výslovností s názvem „Alter Aargauerstalden Straße“, aby bylo hned jednodušší se někoho zeptat. Po 4 hodinách jsem to našel.

Následující den jsem se vydal na průzkum města, které je velice zajímavé a pěkné, takže doporučuji určitě navštívit, najdete zde spoustu zajímavých kulturních památek, spoustu zajímavých muzeí a můžete se povozit lodí, která je součástí zdejší hromadné dopravy. Co mne opravdu zaujalo bylo bernské železniční nádraží, které je opravdu velké ačkoli Bern jako takový je asi 10x menší než Praha - okolo 120.000 obyvatel.

Nádraží je moderní, pěkné a čisté a potkáte tu spoustu vysokorychlostních vlaků včetně francouzského TGV. Co zde nenajdete je něco podobného Fantově kavárně v Praze.

Švýcaři jsou velmi nezaujatý a ohleduplný národ. Co se týká homosexuality ve Švycarsku, tak zde jsou mnohem dále než je tomu u nás. Nikdo Vás tu za homosexualitu neodsuzuje a nedělá rozdíly mezi homo a hetero. Švýcarští gayové mohou uzavírat registrované partnerství , ale nemohou používat společné jméno. Ovšem předpokládá se, že v blízké budoucnosti, pravděpodobně ještě během roku 2010, bude schválen zákon umožňující adopci opuštěných dětí v ústavech osobám stejného pohlaví. Švýcarští homosexuálové však mohou vychovávat děti již nyní, protože si mohou dítě osvojit.

V Bernu najdete 6 gay klubů a velmi oblíbeným gay klubem je bar „True Colors“ nedaleko od centra.

Švýcarům gayové opravdu nevadí, svědčí o tom fakt, že se gayům „tolerují“ nejrůznější Gay akce - dlouhou tradici má „Christopher Street Day“, což je akce podobná Gay Pride, tento svátek se slaví v létě společně s německem a účastní se tohoto svátku okolo 800.000 lidí (letos v Německu to prý bylo okolo 600.000 lidí), dále se zde také pořádá „Coming out Day“ a mezi významné gay akce patří určitě také tradiční „Gay Pride Parade“ průvody - letos byla v Curichu, trvala 3 dny a zúčastnilo se jí okolo 100.000 lidí.

Výhodou Bernu je, že jste prakticky uprostřed dvou významných měst, které spojuje vysokorychlostní železniční koridor do Ženevy a Curichu. Do obou měst se dostanete zpravidla okolo 60 - 70 minut. Hodně často jezdí na této trase vlak s označením IC (InterCity), které Vás dopraví do obou měst za 50 minut a prakticky jezdí častěji než prazšké metro, protože ve špičce přijede každé 3 minuty jeden vlak, nejvetší časový odstup je 30 minut. Švýcarský dopravní systém je snad jeden z nejlepších na světě, vlaky jsou čisté, rychlé a pohodlné a na něco takého jako „zpoždění“ tu nenarazíte, podle švýcarských vlaků si můžete řídit hodinky.

Nemohl jsem odolat a jel jsem se podívat na slavnou Pride do Curichu, abych jí mohl srovnat s Pride, které se chystala v Brně.

Musím říct, že Pride v Curichu je opravdu něco neuvěřitelného, bylo zde údajně přes 100.000 lidí, potkáte tu spoustu zajímavých a přátelských lidí. Všichni se dobře baví, bez ohledu na věk, pohlaví a sexuální orientaci. Program byl velice pestrý - barevný a Queer. Festival přijelo podpořit spoustu politiků a významných osobností, včetně zastupitelů města Curich. Festival proběhl bez protestací proti homosexuálům a bez šílených policejních manévrů.

Pro srovnání jsem vyrazil i na Gay Pride do Brna. Cestu jsem zvolil vlakem, protože vlaky jsou zde opravdu něco luxusního a cesta utíká ani nevíte jak - což se o autobusu říci nedá. Hned po překročení hranic s Českou republikou a Rakouskem jsem si říkál, že je něco špatně, protože v Břeclavi nastupovala do vlaku skupinka velmi hlučných lidí nesoucí různé transparenty. Než vlak dorazil do Brna, tak se neonacistům skoro podařilo obratit vagon vzhůru nohama - resp. kolama.

O průběhu Gay Parade v Brně se nemusím rozepisovat, protože tu všichni znáte. Kvůli výhružkám neonacistu byla Policie takřka v plné zbroji v ulicích Brna a nasadila do akce 600 policistů, těžkooděnce, policejní vrtulník a obrněné transportéry. Proti tomuto průvodu protestovali nejen Neonacisté ale také Mladí křesťané a pár jednotlivců na trase průvodu. Když jsem se vrátil domů, přečetl jsem si na internetu pár zpráv a diskuzí a o této akci, kde mnoho lidí napadalo homosexuály, že jsou všichni pedofilové, že homosexualita je nemoc a pokud nelze lečít, tak by se homosexuálové měli zavírat, že heterosexuálové také nemají žádné průvody, že kvůli pár buznám se musí uzavřít náměstí v Brně, atd.

Opravdu jsou Česi tak tolerantní anebo je to jen lhostejnost k věcem o kterých nevědí a nevidí je?

Na závěr bych ještě dodal takové menší srovnání a poznatek. V Česku žádná známá společnost s něčím takovým jako je Gay Pride Parade nechce mít nic společného, natož aby jí sponzorovala. Ve Švýcarsku nemá problém sponzorovat gay akce tak známé značky jako Air France či Redbull a mnoho dalších. Gay Pride je turistická atrakce jako všechno ostatní a Curich na ní vydělal hodně peněz. Přijdou na to někdy také Češi?

Pro Colour Planet napsal Adam Vincent Hendrych