ColourPlanet

Báru jsem znal nejprve z televize, z pořadu Q. Říkal jsem si, že to bude pěkné éro. A taky byla, když přijela k nám na zahradu točit rozhovor. Každou neděli v pět ji teď poslouchám na pražském Expresrádiu, kde moderuje pořad GATE – brána do světa gayů a leseb. Je neobyčejně vtipná, má skvělé postřehy i názory a prostě mě baví. Hlasoval jsem pro ni v anketě Gaystars 2010 a položil jí pár otázek, kde mimochodem odpověděla, že začne místo označení lesba používat výraz gay. Podobně jako lesbická ikona Martina Navrátilová.

Báro, jak se vám, jako lesbě, žije v Česku?

Mně osobně se jako lesbě žije dobře. Mám štěstí, že žiju v Praze, že moje rodina je s mou orientací v pohodě. A taky si užívám svých 15 minut lesbické slávy :-) Samozřejmě, že život lesby, ale i gayů má v Česku své mouchy, ale když to srovnám s jinými městy, nebo s některými našimi sousedními zeměmi, máme se skvěle. Což neznamená, že bychom se neměli starat o to, abychom se měli ještě lépe.

Není tu kapku queer nuda?

Queer nuda tu trošku je. Po těch 5 letech mého nočního života už jsem dost znuděná. A není to jen o parties. Na druhou stranu, bychom asi neměli vytvářet nějaké ghetto, kde se budeme bavit, vzdělávat, zkrášlovat atd. Taky bych ráda víc gay postav v televizi, víc queer divadla atd. Ale myslím, že každý je po čase znuděn městem, kde žije. Berlín máme za rohem, Amstr taky. Můžeme vyrazit kamkoli. Věřím tomu, že i lidi v Berlíně jsou někdy otrávení tím, jak je to tam všechno gay.

Jak jste se dostala k moderování pořadu GATE?

Nějakou gay tichou poštou se mi na Facebooku ozval vlasový mág Michal Zapoměl, že mu nabídli moderovaní pořadu GATE a že si vzpomněl na mě, že by to mohlo být fajn. To od něj bylo fakt hezký, zdravím Michale. :-)) A pak už mě zkontaktoval Filip Žemlička z Expresrádia a bylo to. Jsem moc ráda, že pořad se mnou dělá Pepa Kudrna, je to božský muž.

Coming out známých osobností určitě pomáhá zlepšení mediálního obrazu minority. Pomáhá ale gayům a lesbám samotným? Mají vůbec smysl nějaké domácí ikony?

Spousta lidí má pocit, že žádné ikony nepotřebujeme. Že je to jen banda buzniček, natřásajících se v médiích. Mně osobně ikony chybí. Snažím se sledovat zahraniční showbiz. Je fajn bavit se lesbickým dramatem známých osobností, poslechnout si vtipné historky z gay domácností apod. Je mi to blízké, je to o mě, chci v médiích gaye a lesby! Chci i ikony nejen ze světa celebrit. Chci víc známých osobností, politiků, umělců, sportovců, lékařů, klidně i instalatérů. Ráda bych se chlubila tím, že mi známý gay Jarda Kachlička vyměnil těsnění. Potřebujeme ukázat, že umíme cokoli dělat stejně dobře nebo ještě lépe než heteráci. Že je jedno, s kým spíme, jsme kvalitní lidé.

Mezi heteráky se říká, že život ženy je těžší než muže. Platí to i v naší minoritě, když společnost lépe přijímá lesby než gaye?

Ono jak se to vezme. Lesby jsou lépe přijímány většinovou společností, protože je to takové hezké, když se dvě holky mají rády, lépe se na to kouká. Na druhou stranu coming out je problém. Když řeknete, že jste gay, jste gay. Heterosexuální kamarádky zapláčou, že další hezký kluk není k mání, tatínkové a maminky pláčou, protože „co tomu řeknou lidi?“ Když ale řeknete, že jste lesba, tak většina lidí nad tím mávne rukou, že je to jen takové období, že jedna pusa nic neznamená, že je to u holek normální, že z toho vyrostete. Další věc je, že lesbické rodiny jsou ekonomicky znevýhodněné, protože ženy pořád nemají takové platy jako muži. Má to své pro a proti, tak jako všechno.

Máte srovnání s životem LG minority v zahraničí? V čem je jiný? Je něco přenosné (kromě nemocí) i k nám? Třeba sebevědomí, angažovanost a tak?

Setkala jsem se s lidmi, kteří jsou ze zahraničí, nebo delší dobu pobývali v zahraničí a i ze sledování zahraničních médií to vypadá, že od vyspělých zemí se má česká minorita co učit. Ale vývoj tu je. Celkově je Česko ještě pořád 10 let za západními zeměmi, a minorita taktéž.

Taky by byla chyba si myslet, že být gay například v Anglii, musí být fakt pecka. Všechny ty kluby, gay ikony, kultura, velký prides. I tam se pořád lidé potýkají s homofobií a diskriminací. Stále je potřeba bojovat. V Česku je potřeba, aby se lidi v mém věku začali více zajímat, a více se zapojovat do akcí na podporu menšiny. Je to důležité a má to smysl. Nemůžeme čekat, že nám všechna práva spadnou do klína a že nás lidi budou respektovat, jen proto, že diskriminace gayů je teď ve světě velké téma a být homofob, je špatná image.

Takhle to nefunguje.

Venku se označení gay používá i pro lesby. Byla byste pro?

Určitě. Nebaví mě pořád řešit, jestli lesba nebo lesbička, ve finále se mi nelíbí ani jedno.

Odteď jsem gay.