Vyhledávání

Listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
« Říj    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  

Berlínské Schwules Museum v novém

Pondělí, 24. Listopad, 2014

museum1

Věděli jste, že Berlín má své muzeum homosexuality? Nyní v nových prostorách a se zajímavými expozicemi!

Loni se „růžové“ knihkupectví Prinz Eisenherz přestěhovalo blíže do centra dění do známé ulice Motzstrasse. V něm nyní najdete kromě výběru LGBT publikací a filmů také drobnou výstavu cyklu ze Salemského internátu od známého fotografa Willa Mc Brideho.

siegessauleLetos se přestěhovalo i známé Schwules museum ze zastrčeného dvorku na Mehringdammu na Lützowstrasse. Není to sice tak úplně centrum gay života, od Nollendorferplatzu je to asi jeden kilometr. Prostory jsou ale větší, důstojnější a pro účely muzea mnohem vhodnější. Napadlo mne, jestli se o to nezasloužil odstupující primátor Wowereit, ale politický význam queer komunit(y) je v Berlíně mnohem větší než u nás, takže asi žádnou protekci nepotřebují.

Některé výstavy již o tomto víkendu skončily. Týkalo se to expozice ke 30 letům časopisu Siegessäule (v překladu Vítězný sloup), pojmenovaného podle jednoho ze symbolů Berlína v Tiergarten, u něhož je i nejznámější berlínská holanda. Vydávání časopisu bylo dvakrát přerušeno. Počátkem devadesátých let se na rok spojil s celoněmeckým časopisem a podruhé jeho vydavatel zbankrotoval. Na výstavě si člověk mohl prolistovat všechny dosavadní výtisky. Siegessäule najdete v německých gay podnicích zdarma, ale měli ho třeba i v hotelu, kde jsem bydlel ( i když to nebyl gay hotel).

elledoradoElledorado byla výstava uměleckých artefaktů, a které se více či méně vztahovaly k LGBT tématu. Ty byly tuto neděli vydraženy v charitativní aukci, jejíž výtěžek byl věnován ve prospěch kulturních projektů komunity.

Hlavní historická výstava trvá do konce listopadu a jmenuje se Mein Kamerad – Die Diva (v překladu spíše můj druh ve zbrani než kamarád). Popisovala fenomén amatérských divadel ve vojenských a zajateckých táborech první světové války, kde muži hráli ženské role. Poprvé tento fenomén popsal Magnus Hirchfeld. Někteří představitelé těchto ženských rolí ani neusilovali o dokonalou věrohodnost své ženské role. Leckdy stačilo, že měli uniformovanou sukni nebo koudelovou paruku. Jemné obličejové rysy či štíhlé nohy byly výhodou, ale ne podmínkou, někteří herci měli vousy. Jejich orientace nebyla nutně homosexuální. Někteří si svou roli docela užívali, pro jiné prý byla spíše utrpením a těšili se na návrat do mužské role. Nicméně v kolektivu byli váženými osobnostmi. Přestože ve vilémovském Německu byla služba v armádě homosexuálům oficiálně zapovězena (bylo ale známo, že mezi císařovými poradci jich nebylo málo).

Byl tam zveřejněn dopis jedné „Divy“ své rodině, kde se jim pochlubil hned jako první informací, že si koupil za 135 marek lakované lodičky, ale 100 marek mu bylo uhrazeno z divadelní pokladny, takže je pořídil jen za čtvrtinu ceny.

museum2

Byl také dokumentován podobný příklad neznámého německého vojáka, který ženskou roli hrál během Kosovské mise zcela nedávno nebo podobná divadla ve vězeních.

Nemohl jsem si nevzpomenout na naše Cimrmany, kde ženské role hrají také muži (například Vozáb, Bruckner, Čepelka) a jejich herecký styl zřejmě tato divadla připomíná.

Konečně poslední expozice muzea je fotografická – chlapci ze Sankt Petěrburgu. Od 6. prosince se připravuje výstava Porn That Way o historii homosexuální pornografie (vstup je pouze od 18 let).

Ivo Procházka

Jiří Koubek

Tagy: ,



Komentovat

iBoys iGirls praguepride aids-pomoc mezipatra proudem