Vyhledávání

Listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
« Říj    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  

Football Pride Week v Berlíně

Neděle, 6. Listopad, 2016

footballprideweek

První říjnový týden se v Berlíně konal Football Pride Week, setkání LGBT fotbalových fanoušků, zaměřené především na boj s homofobií, která je bohužel tak rozšířená v tomto populárním sportu. Zúčastnilo se více než sto osob, s podobným zastoupením mužů i žen, nechyběli ani zástupci z řad transgenderů. Převažovali samozřejmě Němci, ale přítomni byli i zástupci z Irska, Izraele, Rakouska, Bulharska, Chorvatska, Ruska, Turecka, z mimoevropských zemí pak z USA, Kanady a Mexika. Celkem se dostavili zástupci nejméně z 21 zemí.  Akce navázala na podobná setkání v minulých letech v jiných zemích, naposledy se konalo loni v Paříži.

Nechyběli ani zástupci Evropské gay a lesbické sportovní federace EGLSF, která sdružuje LGBT sportovce ze 24 zemí (z našeho regionu jsou zastoupeny Polsko, Maďarsko, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko, Černá Hora a Bulharsko), a pořádá tradiční hry Eurogames. I mezi členy EGLSF je německá stopa výrazná. Nejstarším týmem je Vorspiel Berlin, který byl založen již v roce 1991. A největším týmem je kolínský Janus (přes 1500 členů), přes tisíc členů má i jediný ruský klub.

První setkání Fotbalového týdne se konalo jen pro německé fanoušky. Další setkání již byla mezinárodní. V panelové diskusi chyběl zástupce mezinárodní asociace FIFA, poslal pouze videopozdrav. V něm připomněl, že FIFA předala ocenění jednomu z mála vyoutovaných gayů z řad špičkových fotbalistů, bývalému německému reprezentantu Thomasi Hitzelsbergerovi za přínos pro boj proti diskriminaci. Někteří účastníci se domnívali, že zástupci FIFA se obávali kritiky za přidělení dalších světových mistrovství do homofobních zemí jako je Rusko a Katar. Nicméně v diskusi účastníci odmítli bojkot těchto akcí, protože ho nepovažují za účinnou formu, spíše doporučili využít možnosti k soft nátlaku politiků, sportovců i fanoušků na tyto země k podpoře práv tamních LGBT občanů (moc si neumím představit pana Peltu, jak upozorňuje Rusy a muslimy na práva gayů).

Německý zástupce připomněl, že v roce 2001 vznikl první německý fanouškovský klub z řad LGBT. Šlo o Hertha Junxx Berlin. Dnes již většina německých klubů první a druhé ligy podobné kluby má a většinou nacházejí podporu mezi klubovými představiteli i „bafuňáři“ fotbalové asociace na základě principu tzv. sociální odpovědnosti. U nás je tento termín považován spíše za sprosté slovo, ale v západních zemích je to realita. Zároveň kluby LGBT fanoušků přispěly k jednoznačnému formování antidiskriminační politiky většiny profi klubů i samotné fotbalové asociace. V roce 2009 také bylo založeno první celoněmecké sdružení těchto klubů.  Poněkud horší situace je ve východní části země, kde podobný klub má jen CZ Jena a obecně inkluzivní klub má tým z Babelsbergeru. Před 15-20 lety se v Německu pozornost věnovala jen tématu rasismu (tedy podobně jako dneska u nás), ale týmy LGBT fanoušků pomohly prosadit téma homofobie (a transfobie). Jistě k tomu pomohly i kritické postoje k sexismu, který je v našem sportu rovněž výrazným problémem. Také proto zaznělo doporučení LGBT fanouškům, aby pomáhali ve svých klubech podporovat i fotbalistky. Zástupce UEFA upozornil, že sdružení nezahrnuje jen vyspělé země, ale i Rusko, Balkán a země střední Asie, které považují diskriminaci gayů, leseb a transsexuálů (anebo alespoň mlčení o nich) za nedílnou součást své kulturní identity, a nelze tedy prosazovat jednotný přístup. Také zaznělo, že je rozdíl mezi USA, případně Austrálií, kde je výrazně rozšířen ženský fotbal a Evropou, kde je fotbal považován především za maskulinní sport (ženy představují jen 12% všech hráčů v německém fotbalovém svazu).

Zazněly i kritické hlasy k nedávným diskriminačním incidentům ve fotbale. Byly připomenuty protesty některých týmů i jejich fanoušků proti ženským celkům, za něž hrály otevřeně lesbické hráčky (např. USA, Skandinávie) na posledních olympijských hrách. Kritika směřovala také k zápasu evropské ženské ligy, kde museli rakouští organizátoři sundat duhovou vlajku, protože ji tým soupeře z východní Evropy považoval za nevhodnou politickou agitaci. Pozornost vyvolal i nedávný sexistický incident v české lize, kdy po chybě ženské rozhodčí, dva hráči Sparty veřejně odmítli působení žen v těchto rolích, protože „žena podle nich patří jen k plotně“. Jedna z účastnic žádala od UEFA, aby potrestala českou asociaci za vlažnou reakci, ale kritiku vyvolala i reakce klubu, který poslal tyto hráče trénovat s ženským týmem, protože hráček se nikdo nezeptal, zda s někým takovým vůbec chtějí hrát. Další kritika mířila na Chorvatsko (nejprve omylem označené jako Slovensko nebo Slovinsko), kde během mezistátního zápasu byl rozvinut transparent s nazi svastikou. Je pravda, že v Chorvatsku je fašistická minulost stále zdrojem národního sebevědomí, a země ji nikdy jednoznačně neodmítla.

Pozitivní komentář zazněl od britského fanouška, který uvedl, že fanoušci CSKA Moskva nebyli ani homofobní ani barbaři, a že je třeba rozlišovat mezi prostými lidmi včetně fanoušků a rolí Putinovy administrativy, pro kterou je homofobie jen cestou k ovládání jejích lidu (což znalcům historie připomene Německo před sedmdesáti lety). Velký aplaus sklidilo vystoupení německého obránce Romana Neustädtera, původně hráče Schalke, který však nedávno převzal občanství své rodné země a od letošního roku reprezentuje Rusko. Tento pohledný metrosexuál se podle svých účesů, ale i běžeckého stylu, opakovaně setkával s označením, že je homo, teplouš apod.  Při jednom z dalších takových komentářů na instagramu uvedl, že už ho tyto „sračky“ unavují, že se píše rok 2016, a že žádá, aby rasisti a homofobové vypadli z jeho insta. I ve svých dalších vyjádřeních se opakovaně vyslovil jednoznačně proti homofobii a uvedl, že chápe, že pro gaye je i dnes prakticky nemožné se v profi sportu vyoutovat, a že tento stav není normální. Už dříve se jednoznačně vyslovoval proti rasismu.

V pátek večer jsme byli na recepci, která se konala na radnici v Schönebergu, kam patří i „berlínský růžový trojúhelník“ (oblast kolem Nollendorferplatzu). Byla to příležitost vidět na živo moderátorku známou ikonu německé travestie scény vystupující pod jménem Gloria Viagra, tedy jak sama řekla, nejvyššího „děvčete s ocasem“ (Schwanzenmädchen). Má opravdu přes dva metry, i bez šteklí.

Zajímavá byla i výstava gay a lesbických osobností sportu, kterou jsem ve starší podobě viděl už kdysi v Norimberku. Kromě známých hvězd jako je  Navrátilová, Louganis, Tawksburry a zakladatel Gay Games desetibojař Tom Waddell, mne zaujal příběh talentovaného fotbalisty Heinze Bonna, hráče HSV Hamburku na konci šedesátých let, kandidáta reprezentace a pravděpodobně prvního známého gay profi fotbalisty (samozřejmě během kariéry se nevyoutoval, v jeho době bylo homosexuální chování v Německu ještě trestné). Ten byl po skočení fotbalové kariéry v roce 1991 nalezen ve svém bytě, kde žil sám, ubodaný několika ranami. V tomto seznamu mi chyběli třeba olympijští vítězové v krasobruslení Curry a Nepela, (i když jejich orientace vešla ve známost až po jejich smrti), nebo špičkový maratonec Alan Turing (i když ten na olympiádě nestartoval, a je veřejnosti známý spíše jako geniální matematik). Ale žádný takový seznam nemůže být dokonalý.

Na jednom z panelů byl i souhrn několika homofobních incidentů ve sportu. Mezi nimi mne osobně zaujal ten, který se mne kdysi bohužel osobně týkal, a to byl radikálně pravicový bombový útok na atletický stadión během Outgames 2009 v Kodani.

V sobotu dopoledne jsem zvolil zajímavý alternativní program Football Berlin Tour, který začínal poblíž bývalého letiště Tempelhof. Tam býval za císařství execírplac, a kde probíhaly i první neoficiální fotbalové zápasy (tehdy těsně za branami Berlína). Branky se vždy schovaly v blízkých hospodách.  Pokračovali jsme kolem stadiónu, kde se dnes hrají zápasy berlínského přeboru (ale v dávné minulosti se tu odehrál i zápas pro 10 000 diváků), prohlédli jsme si nejvyšší bod vnitřního Berlína Kreuzberg s Viktoria parkem a postáli v Mehringdammu před domy, kde vznikl první berlínský fotbalový klub v roce 1888 (založil ho 17letý student) a o několik let později i první německá fotbalová asociace. Poněkud symbolická byla závěrečná slova provádějícího historika, že o fotbale se má méně mluvit a hlavně se má hrát.

Ve víkendových Lidovkách pak citovali k této akci vyjádření redaktorky Spiegel Online Sibylle Berg, která řekla: „Že je homofobie ve fotbale? Tak proveďte coming out a serte na shitstorm.“ Ale jak je vidět, není to tak jednoduché.

footballprideweek1

Na foto z webu nahoře Thomas Hitzelsberegr a dole Roman Neustädter (vpravo v ruském dresu v souboji se Slovákem Hamšíkem).

Ivo Procházka

Jiří Koubek

Tagy: , ,



Komentovat

iBoys iGirls praguepride aids-pomoc mezipatra proudem