Vyhledávání

Listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
« Říj    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  

Radek: Proč jít na Prague Pride

Úterý, 12. Srpen, 2014

PP2014

“They’ve lost that wounded look that fags all had ten years ago…“ (A. Ginsberg)

S nadcházejícím ročníkem Prague Pride v mém okolí opět rezonuje otázka, k čemu vlastně průvody hrdosti jsou a proč jsme zarputilými zastánci či odpůrci pochodů hrdosti a festivalu hrdosti jako takového. Je to šest let od doby, kdy se v Brně poprvé uskutečnil český průvod hrdosti (nepočítaje akce v Karlových Varech za zavedení registrovaného partnerství, které probíhaly od roku 1998 do doby, kdy se skutečně registrované partnerství podařilo zavést).

Prague Pride i pochodu hrdosti se zúčastním. Občas se zeptám svých vrstevníků, zda se zúčastní také. Paradoxně dostanu ve většině případů negativní odpověď podbarvenou lehkou náloží pejorativních přívlastků na smysl této akce. Mám-li je ve zkratce shrnout, jde většinou o to, že Prague Pride jako soubor akcí, přednášek, party, diskusí atd. je přijímána většinou neutrálně nebo pozitivně jako zdroj zábavy a obveselení. Otázka účasti v pochodu hrdosti ale ne. Proč?

Prague Pride se zúčastním. Protože je to akce, která mě baví, kde jsou mí vrstevníci a přátelé. Pochodu hrdosti se zúčastním také. Ale už nejen proto, že mě baví. Tu zábavu tady přehlušuje jakási morální povinnost se pochodu zúčastnit.

Psal se 28. červen 1969, 1:20 ráno, Stonewall Inn, NYC. Bylo to poprvé, co se LGBT komunita začala bránit šikaně ze strany heteronormativní společnosti. Omlouvám se za možnou negativní konotaci toho spojení, ale tehdy to tak prostě bylo. Dnes už to tak není, a za to díky. Razie a šikana ze strany policie byla do té doby samozřejmostí asi takovou, s jakou si dnes můžeme zajít do jakéhokoliv gay-friendly podniku. Navíc, oproti dalším sociálně stigmatizovaným skupinám byla LGBT komunita poměrně snadným cílem, protože se nebránila. Až do té doby. („When did you ever see a fag fight back?… Now, times were a-changin‘. Tuesday night was the last night for bullshit… Predominantly, the theme was: This shit has got to stop!“ –autor neznámý)

To byl startovací moment pro vznik Chrostopher Liberation Day, který proběhl přesně za rok. Za dva roky poté byla homosexualita konečně vyškrtnuta ze seznamu mentálních poruch. Co následovalo dále, bylo postupné uklidňování a kultivace jak LGBT komunity, tak většinové společnosti v USA, postupně i v západní Evropě. Tento proces se jako vlna postupně šíří již 45 let do dalších států.

Tato „vlna kultivované a tolerantní společnosti“ dorazila před šesti lety přes Brno do České Republiky. Nechci v žádném případě srovnávat Queer Parade v Brně s pochody v 70. letech v USA. Ty situaci jen připravily pro klidnější konání festivalů hrdosti v Evropě. Přesto však Queer Parade 2008 byla těžká a byla do jisté míry násilná. Rok na to se podobný pochod konal v Táboře a v roce 2010 opět v Brně, už však v o něco klidnější atmosféře za obrněnými vozy. Tyto akce však přispěly k tomu, aby se naše společnost kultivovala a stala tolerantnější a z toho důvodu se i u nás mohou queer festivaly stát zábavnými pro široké spektrum LGBT i ostatních lidí. Tak, jak je tomu na západ od našich hranic a tak, jak jsme si to přáli. Tentýž vývoj můžeme pozorovat přece i u Prague Pride. Copak si nepamatujete všechny ty Bátory, Hájky, vrchní Kikinát a další odpůrce? Letos, po třech letech konání festivalu hrdosti v Praze po nás ani Hájek neštěkne. Je to snad proto, že ztratili víru v to, že by se snad tolerantní společnost mohla ve větší míře extremizovat?

Už se na Prague Pride chodíme bavit. To je přece paráda. Dokonce letos posíláme zemím na východ od nás, kde se takto dobře ještě bavit nemohou, dokonce ani nemohou do jakéhokoliv průvodu hrdosti, kde by alespoň ukázali, že existují a chtějí svá práva. Podporujeme je. Mohli bychom ale vyjadřovat náš názor a bavit se tak, jak se bavíme, kdyby neproběhly průvody a festivaly v minulosti? Kdybychom neprošli tou „aktivistickou periodou“? Odpověď je jednoznačně ne. Alespoň ne tak brzy.

A v tom tkví moje motivace, proč jdu i do pochodu hrdosti. Protože jsem hrdý na to, co jsme v naší zemi zvládli od začátku pořádání pochodů hrdosti a protože chci ukázat lidem na východ od nás, že to jde. Ale je třeba vyjít a ukázat, že existujeme.

Kdokoliv si tento fakt odmítá uvědomit a zarputile tvrdí, že nepůjde do pochodu, protože se jde na festival hrdosti jen bavit, je pro mě krátkozraký. Nebo snad sobecký? Já nevím. Cítím to asi takhle: Já si jdu užít to, pro co nám LGBT komunita před námi připravila půdu a my to dovedli do tak zdárného bodu, v jakém jsme teď. Tak proč bych neměl obětovat několik set kroků a prostřednictvím davu poslat poselství, že to jde, dál na východ? Nebo je to tak vysoká cena, že ji někteří nejsme schopni obětovat přes to, že se na Prague Pride jdeme hlavně bavit? Vlna tolerance a lidských práv pro LGBT komunitu přece nekončí u nás!

Watch out! The liberation is under way!

Jiří Koubek



Komentovat

iBoys iGirls praguepride aids-pomoc mezipatra proudem