Vyhledávání

Listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
« Říj    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  

Tři generace naplnily při premiéře pražskou Lucernu

Středa, 28. Září, 2016

titulka

Pondělní večer byl v pražské Lucerně vyhrazen premiéře filmu Tři generace, který vypráví příběh dospívajícího Raye, procházejícího procesem změny pohlaví. Od čtvrtka 29.9. pak film vstupuje do českých kin. Publikum se na premiéře opravdu dobře bavilo, především pak výstupy Rayovy lesbické babičky Dolly a její přítelkyně. Více o filmu Tři generace včetně traileru jsme přinesli v tomto článku…

A co o své roli řekla babička Dolly (Susan Sarandon)?

Susan se stala ikonou ženského publika i díky filmům s lesbickým nádechem. V roce 1983 se dostala do postele s Catherine Deneuve ve filmu Hlad a za pár let se objevila jako jedna z hlavní dvojice kultovního snímku Thelma & Louise. Ve filmu Tři generace Susan hraje Dolly, konzervativní lesbickou matku Maggie (Naomi Watts) a babičku svého vnuka Raye (Elle Fanning).

Ray (Elle Fanning) a Dolly (Susan Sarandon) ve filmu Tři generace

Ray (Elle Fanning) a Dolly (Susan Sarandon) ve filmu Tři generace

AfterEllen.com: Kvůli čemu jste kývla na nabídku hrát ve filmu Tři generace?
Susan Sarandon: Čas od času mám takový pocit, že je třeba odvyprávět nějaký důležitý příběh. A v tomhle případě, kdy jde o identitu, bylo něco takového nasnadě. Film není dokument a zároveň to není nic ve stylu filmu Philadelphia, nesnaží se všechno vysvětlit. Dle mého však s humorem sobě vlastním osvětluje zavedené stereotypy. Jako třeba rozdíl mezi genderovou identitou a sexuální orientací, o které moje tak trochu hloupá postava vykládá pořád špatně a pořád dokola. To nejdůležitější ale je, že film ukazuje, jak je důležitá podpora rodina komukoliv, kdo prochází změnou pohlaví. To je to nejdůležitější. Podle mě na ten film můžete vzít kohokoliv, aniž byste jim tu problematiku museli omlátit o hlavu. Postava Raye je naprosto jasná – v hlavě se už jeho pohlaví změnilo. Dospělí se ve filmu hlavně snaží jeho myšlení dohnat a porozumět tomu, o co jde.
Samozřejmě je třeba pochopit i tu rodinu. Každý rodič chce, aby jeho dítě bylo v bezpečí, aby bylo milováno, aby mělo dobrou budoucnost a bylo schopno se uživit. A když děti z téhle naplánované cesty sejdou, je to v očích rodičů nebezpečné. Ale doba se mění, musí se tak měnit i rodiče. Když vám teď dcera řekne, že je lesba, tak si už můžete říct: „Fajn, je lesba, no co… I tak může mít svazek s partnerkou a nějakým způsobem i dítě.“ Protože předtím jste to mohli využít proti nim: „No, jasně, ty se ale nikdy tím pádem nevdáš a nikdy nebudeš mít dítě.“
Musíte si to přenastavit v hlavě. Ale tu obavu o budoucnost dětí chápu, o tom žádná.

AfterEllen.com: V roce 1983 jste hrála ve snímku Hlad, kde byla lesbická linka příběhu. Dokážete popsat, jaké je to hrát lesbu v roce 1983 a o víc jak třicet let později?
Susan Sarandon: Tenkrát jsem byla naprosto v šoku, moje matka totiž dostala nenávistný dopis s tím, proč jsem se v tom filmu vůbec objevila. Pro mě byla velká lekce to, že podle scénáře jsem měla být opilá a nevěděla jsem, co se děje. Řekla jsem režisérovi Tonymu Scottovi: „Jako fakt? Abych byla v posteli s Catherine Deneuve, musím být opilá? To musíme změnit!“ Protože nejdůležitější část na tom, jít s někým do postele, je to, co se stane předtím a potom. Co se děje přitom asi dost lidí zná. Ale to, co vám o dané postavě řekne nejvíc, je první dotek. A tak jsme to přepsali.
Když jsem svým dětem vysvětlovala, jaké je to být gay, říkala jsem, že to nejtěžší rozhodnutí je stát se zranitelným před druhou lidskou bytostí. To je ta nejstatečnější věc, jakou kdy můžete udělat – sdílet svoji blízkost s někým druhým. A je jedno, jestli se jedná o muže nebo ženu. A ani nezáleží na tom, kde se na tom měřítku pohybujeme. Jsou lidi, kteří jsou naprosto teplí, anebo naprosto heterosexuální. Ale co lidé mezi tím? Vždyť můžeme být i proměnliví. Záleží přece na tom, koho potkáme a jaké jsou okolnosti, a na kolik jsme schopni vzdát se svých předsudků. A to se stalo přesně mé postavě ve filmu Hlad.
Co se týče Tří generací, i tady jsem trochu bojovala, abych měnila pár mých vět. Třeba když moje postava mluví o tom, že nikdy vlastně nebyla heterosexuální. Podle mě to hezky ukazuje paralelu Rayova hrdinství a toho, že Dolly zas tak moc hrdinka není. Kdysi se vdala a teď to nějakým způsobem popírá. Podle mě to dobře ukazuje to, jak často sami sobě lžeme. Někdy si spoustu věcí namlouváme, abychom dokázali žít snadněji. Ať už to znamená, že s někým chceme nutně zůstat, nebo ho naopak opustit. A co se mi na tomhle filmu líbí nejvíc, je způsob, jakým nikoho nestigmatizuje. Ukazuje totiž, že krabičky heterosexuální žena a heterosexuální muž už dávno neplatí.
I já bych chtěla víc porozumět svojí maskulinní části. Protože o tom to je, poznat svoje možnosti. Je tak skvělé pozorovat trans lidi, kteří se rozhodnou proměnit z housenky do motýla. To nám ukazuje, že jsme součástí velké změny ve společnosti, kde vědomí nemá žádné pohlaví. To ostatní už jsou jenom detaily. Fakt.

AfterEllen.com: Je tak asi překvapivé, že právě lesba je v tomhle příběhu ta, kdo změnu pohlaví nejvíc odmítá. Co si o tom myslíte?
Susan Sarandon: Stačí se podívat na Caitlyn Jenner, která prohlásila, že je proti manželství homosexuálů! Co to má jako znamenat?! To je prostě na hlavu. Ale zpět k otázce. Mně se prostě líbí, když můžu porušovat zavedená klišé. Dopsala jsem tam i tuhle větu: „To, že jsem lesba, neznamená, že nemám předsudky.“ To se mi vážně líbilo. Protože nikdo z lidí není stejný, ať už je hetero, gay nebo trans. Ani hasiči nejsou všichni na stejné vlně!

Ray (Elle Fanning), Maggie (Naomi Watts) a Dolly (Susan Sarandon) ve filmu Tři generace

Ray (Elle Fanning), Maggie (Naomi Watts) a Dolly (Susan Sarandon) ve filmu Tři generace

AfterEllen.com: I když má Dolly ve filmu svoji partnerku Frances, moc fyzické interakce mezi nimi není.
Susan Sarandon: Museli jsme vystřihnout pár scén.

AfterEllen.com: Trvala jste se na tom, aby tam zůstaly?
Susan Sarandon: Jasně. To byla velká výzva, na tak malém prostoru ukázat dlouholetý vztah dvou žen. Spousta lidí se nerado dívá na to, jak se další lidi vzájemně dotýkají. I díky tomu by bylo moc fajn mít tam víc společných scén. Ale jak to tak po letech bývá, často se už sebe nedotýkáme tak jako na začátku vztahu. To hlavní ve filmu ale zazní.

AfterEllen.com: Spíš mi šlo o to, jestli také vnímáte rozdíl v tom, jak se páry ve filmu prezentují. Když diváci vidí starší pár, muže a ženu, tak si řeknou: „Ti budou určitě svoji.“ To si ale u dvou žen neřeknou. Proto se mi zdá ten fyzický kontakt v tomto případě trochu důležitější.
Susan Sarandon: Chápu. Bohužel, filmy se kvůli určité stopáži musí stříhat, a vždycky něco zajímavého odpadne. Tři generace měly několik verzí. Jedna z nich byla naprosto nudná, bez humoru. To jsem se chytala za hlavu. Poslední verze, která se dostane k divákům, je suverénně nejlepší. Vždycky to záleží na rozhodnutí producentů a režisérů.
Nicméně s mojí filmovou ženou jsme se do filmu snažily protlačit vtipné momenty. Moc mě baví ta nenápadná linka, kdy společně chceme moji dceru Maggie dostat z domu, abychom mohly žít v klidu jenom spolu. Očividně má Dolly se svojí ženou Frances stejný styl humoru. Každopádně jsou spolu vážně dlouho.

AfterEllen.com: Možná proto moc neřeší otázku svatby? Zdálo se mi, že na to je Dolly moc „old school“.
Susan Sarandon: Asi. Já osobně nikdy nebyla vdaná. Měla jsem děti s různými muži, ale nikdy jsem se nevdala. Takže to, že si někdo svým způsobem nechce udělat závazek vůči státu, chápu. Ale samozřejmě rozumím i lidem, pro které manželství znamená všechno.

AE: Poslední otázka. I díky filmům jako je Hlad, Thelma & Louise a teď i Tři generace vás spoustu žen považuje za lesbickou ikonu. Co si o tom myslíte?
Susan Sarandon: Vážím si toho, rozhodně. Já miluju ženy. Jsem na to velmi pyšná.

Více o filmu na www.fenixdistribution.cz

obr01

Naomi Watts, Susan Sarandon a Elle Fanning na filmovém festivalu v Torontu

Jiří Koubek

Tagy:



Komentovat

iBoys iGirls praguepride aids-pomoc mezipatra proudem